Interaktivní nástroje a názorná vysvětlení pro výuku informatiky a digitální gramotnosti. Bez registrace, česky a rovnou k vyzkoušení.
Digimate.cz tvořím jako student Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a začínající učitel informatiky. Baví mě hledat způsoby, jak dětem vysvětlovat technologie bez zbytečně složitých definic – tak, aby si mohly princip samy vyzkoušet, změnit vstup a hned vidět výsledek.
Web vznikl z potřeby mít po ruce jednoduché, názorné a česky psané materiály, které lze otevřít během vyučovací hodiny bez instalace a přihlašování. Nechci vytvářet další učebnici plnou dlouhých pouček, ale místo, kde se vysvětlení propojuje s praktickou ukázkou.
Napsat autoroviPřelož text do Morseovy abecedy nebo kód rozlušti zpět. Překlad probíhá ihned při psaní.
Morseovka je způsob zápisu písmen a číslic pomocí krátkých a dlouhých signálů – teček a čárek.
Vznikla pro telegraf v 19. století. Později se uplatnila v rádiovém spojení, námořní dopravě i při nouzovém volání SOS.
Každý znak má vlastní kombinaci signálů. V tomto nástroji odděluje / písmena a // celá slova.
Diakritiku převedeme automaticky.
Tečky, čárky a jednoduché oddělovače.
Tečka
krátký signál
Čárka
dlouhý signál
Jedno lomítko
odděluje písmena
Dvě lomítka
oddělují slova
Rychlá nápověda A–Z a 0–9
Převeď český text na šestibodové buňky a prozkoumej, jak poloha vystouplých bodů určuje písmena, číslice i pomocné znaky.
Braillovo písmo je hmatové písmo, které lidé se zrakovým postižením čtou bříšky prstů. Základní znak tvoří šest možných vystouplých bodů ve dvou sloupcích.
Najdeme ho v knihách, na lécích, ve výtazích, na hmatných štítcích i na obnovitelných braillských řádcích připojených k počítači.
Body mají čísla 1–3 vlevo a 4–6 vpravo. Každý znak používá jinou kombinaci. Předznaky mění význam následujících buněk, například označí velké písmeno nebo číslo.
Body 1–3 jsou vlevo a 4–6 vpravo. Toto číslování stačí jako klíč pro všechny ostatní buňky.
bod 6 před jedním písmenem
body 5 a 6 před řetězcem
body 3, 4, 5 a 6
bod 5 po čísle před a–j
Samotný tvar písmene zůstává stejný. Jedno velké písmeno uvádí prefix s bodem 6; souvislý řetězec velkých písmen prefix s body 5 a 6.
Číslice 1–0 používají stejné buňky jako písmena A–J. Číselný prefix předem oznámí, že následující buňky máme číst jako číslo.
Šest bodů může být zapnutých nebo vypnutých, takže vzniká 26 = 64 kombinací včetně prázdné buňky. Význam kombinace závisí také na jazyce a kontextu.
Každé písmeno se posune v abecedě o zvolený počet míst. Výsledek uvidíš okamžitě při psaní.
Caesarova šifra je jednoduchá záměnná šifra, ve které se každé písmeno posune v abecedě o stejný počet míst.
Je pojmenovaná po Juliu Caesarovi, který podobný posun používal ve vojenských zprávách. Dnes slouží hlavně k výuce principů šifrování.
Při posunu 3 se A změní na D a Z pokračuje znovu od začátku na C. Malý počet možností ale není bezpečný pro skutečná tajemství.
Česká písmena převedeme automaticky bez diakritiky.
Šifruj text pomocí opakujícího se klíčového slova. Každé písmeno klíče určuje jiný posun.
Vigenèrova šifra je víceabecední šifra. Na rozdíl od Caesarovy šifry nepoužívá pro celý text jen jeden posun.
Byla popsána v Evropě v 16. století a později se používala v diplomatických i vojenských zprávách, protože odolávala jednoduchému rozboru četnosti písmen.
Klíčové slovo se opakuje nad zprávou. Každé jeho písmeno určí jiný posun; při rozluštění se stejné posuny odečítají.
Česká písmena převedeme automaticky bez diakritiky.
Zakóduj zprávu pomocí tabulky s devíti poli. Obrys vybere pole a poloha tečky určí správné písmeno.
Polský kříž je tabulková šifra oblíbená ve skautských a šifrovacích hrách. Česká abeceda bez diakritiky je rozdělena do devíti polí a CH se počítá jako jeden znak.
V každém poli jsou tři znaky. Zakreslí se jen čáry, které toto pole oddělují od ostatních částí tabulky.
Tečka vlevo označuje první písmeno v poli, tečka uprostřed druhé a tečka vpravo třetí. Bez tečky by nešlo poznat, které písmeno platí.
Napiš slovo a sleduj, jak se jednotlivá písmena zobrazí pomocí mezinárodních námořních signálních vlajek.
Mezinárodní kód signálů přiřazuje písmenům a číslicím výrazné vlajky, které lze rozeznat na dálku i bez rádia.
Lodě pomocí vlajek předávají krátké zprávy o pohybu, bezpečnosti nebo potřebné pomoci. Samostatná vlajka může mít také vlastní dohodnutý význam.
Vlajky se vyvěšují ve skupinách a čtou shora dolů. Zde je pro přehlednost zobrazujeme zleva doprava jako písmena napsaného textu.
Napiš zprávu opakovaným mačkáním číselných kláves stejně jako na klasickém tlačítkovém telefonu.
Psaní na starých telefonech se často obecně říká T9. Tento nástroj ukazuje režim multi‑tap, ve kterém každá klávesa 2–9 obsahuje tři nebo čtyři písmena.
Jedním stiskem 2 napíšeš A, dvěma rychlými stisky B a třemi C. Klávesa 7 například postupně vybírá P, Q, R a S.
Telefon písmeno uloží po krátké pauze nebo ve chvíli, kdy stiskneš jinou klávesu. Proto se dvě písmena ze stejné klávesy píší s pauzou.
Převeď text na jednoznačná mezinárodní hláskovací slova od Alfa po Zulu.
Hláskovací abeceda přiřazuje každému písmenu dobře rozpoznatelné slovo. Například A se vysloví jako Alfa, B jako Bravo a C jako Charlie.
V rádiu, telefonu nebo hlučném prostředí se mohou podobně znějící písmena splést. Delší a výrazně odlišná slova snižují riziko chyby.
Stejnou abecedu používají armády NATO, civilní letectví, námořní doprava, záchranné složky i radioamatéři při předávání jmen a kódů.
Prozkoumej výukový model krok za krokem a sleduj, jak se zpráva „AHOJ“ mění na černá a bílá políčka.
QR kód je dvourozměrný kód, který ukládá data vodorovně i svisle do sítě černých a bílých modulů.
Vznikl v Japonsku pro rychlé sledování součástek. Dnes přenáší odkazy, texty, přihlašovací údaje nebo informace o platbě.
Kamera najde orientační značky, srovná obraz, přečte moduly, odstraní masku a pomocí kontrolních dat opraví některé chyby.
Tři velké čtverce v rozích pomohou čtečce kód rychle najít, natočit a určit jeho velikost.
Řada a sloupec mezi velkými rohovými značkami tvoří časovací vzor: černá, bílá, černá, bílá… Čtečka díky pravidelnému střídání spočítá řádky a sloupce, odhadne velikost jednoho modulu a ví, kde má měřit jeho střed. Funguje to i tehdy, když je kód vyfotografovaný šikmo.
01000000010001000001010010000100111101001010000048 bitůPosuň jezdec a sleduj, jak se bity ukládají od pravého dolního rohu ve dvojicích sloupců.
Maska data nezašifruje. Podle jednoduchého vzorce převrátí jen některé datové moduly — u masky 0 tam, kde je součet čísla řádku a sloupce sudý. Kodér vyzkouší osm masek a penalizuje dlouhé jednobarevné řady, velké bloky, obrazce podobné rohovým značkám a nevyvážený poměr černé a bílé. Vybere variantu s nejnižším skóre. Číslo masky uloží do formátových informací, takže ji čtečka umí přesně obrátit.
Zpráva „AHOJ“ je krátká, ale datová část QR kódu má pro každou úroveň pevnou velikost. Volná místa se proto doplní předem danými bajty 11101100 a 00010001. Šedá políčka tedy nejsou text ani kontrolní data — jsou to výplňové bajty. Čtečka už z údaje o délce ví, že má vrátit jen čtyři znaky.
Data se rozdělí do osmibitových kódových slov a matematika z nich vypočítá další kontrolní slova. Nejde jen o kopii nebo kontrolní součet: jejich vzájemné vztahy pomohou najít chybná slova a dopočítat původní hodnoty. Vyšší úroveň opravy přidá více kontrolních slov, ale nechá méně místa pro zprávu.
L = Low (nízká), M = Medium (střední), Q = Quartile (přibližně čtvrtina) a H = High (vysoká). Procenta udávají orientační podíl poškozených kódových slov, který lze obnovit.
Poškození 10 % je pod orientační hranicí úrovně M (15 %).
Pozor: skutečný výsledek závisí i na místě poškození. Pokud zmizí orientační značky nebo formátové informace, čtečka může selhat dříve. Simulace pro názornost porovnává podíl zasažených modulů datové části s orientační schopností opravy.
Rozlož mezinárodní číslo knihy na jednotlivé části, ověř jeho poslední číslici a zjisti, jak se stejné číslo dostane do čárového kódu.
ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy. Od roku 2007 má třináct číslic a jednoznačně označuje konkrétní vydání a formát publikace.
Nakladatelství, knihkupectví, knihovny a e‑shopy podle ISBN správnou knihu objednávají, evidují a vyhledávají. Pevná vazba, e‑kniha nebo nové vydání mohou mít odlišná ISBN.
ISBN samo neobsahuje název, autora, cenu ani obsah knihy. Je to identifikátor podobný evidenčnímu číslu; podrobnosti se k němu přiřadí v katalogu nebo databázi.
ISBN pomáhá odlišit knihy se stejným nebo podobným názvem a také různé podoby jedné knihy.
Porovnej původní data, bezztrátové zmenšení a ztrátové zmenšení. Sleduj, kdy lze soubor obnovit přesně a kdy se část detailů nenávratně zahodí.
Komprese je způsob, jak stejný obsah uložit pomocí menšího množství dat. Menší soubor zabere méně místa a rychleji se přenáší.
Hledá opakování a pravidelnosti, ale žádnou informaci nezahodí. Po rozbalení dostaneme přesně stejná data bit po bitu.
Část méně důležitých detailů odstraní nebo zjednoduší. Soubor může být mnohem menší, ale původní data už nelze dokonale obnovit.
Obrázek, hudba nebo video mohou obsahovat miliony hodnot. Kompresní algoritmus hledá úspornější způsob jejich zápisu.
Všechny barvy, hrany a jemné detaily.
Po rozbalení je obraz přesně stejný.
Část detailů je zjednodušená nebo chybí.
Skutečné algoritmy jsou složitější, ale základní nápad může vypadat takto: dlouhou řadu stejných znaků nahradíme počtem a znakem.
AAAAAAAABBBBCC8A4B2CAAAAAAAABBBBCCNeexistuje jedna nejlepší možnost. Volba závisí na tom, zda je důležitější přesnost, nebo co nejmenší velikost.
| Vlastnost | Bezztrátová | Ztrátová |
|---|---|---|
| Obnovení originálu | Ano, přesně bit po bitu | Ne, odstraněné detaily se nevrátí |
| Obvyklá úspora | Menší až střední | Často výrazně větší |
| Vhodné pro | Text, programy, tabulky, dokumenty, grafiku | Fotografie, hudbu a video |
| Příklady | ||
| Opakované ukládání | Kvalita se nemění | Může přidávat další ztráty |
Podívej se dovnitř počítače a sleduj, jak spolupracují vstupní zařízení, paměť, procesor, úložiště a výstup.
Počítač je programovatelné zařízení, které přijímá data, zpracuje je podle instrukcí, uloží je a předá výsledek. Počítačem je stolní PC, notebook, telefon i řídicí jednotka v autě.
Většina dnešních počítačů vychází z von Neumannova modelu: data i instrukce programu jsou uložené v paměti a procesor je postupně načítá a vykonává.
Vstup dodá data, RAM je krátce podrží, CPU provede instrukce a výsledek se zobrazí, přehraje, odešle nebo uloží. Celý děj se opakuje obrovskou rychlostí.
Stisk klávesy, pohyb myši, dotyk displeje nebo zvuk z mikrofonu se převede na data, kterým počítač rozumí.
Klepni na součástku. Samotná rychlost jedné části nestačí — výkon i použitelnost vznikají jejich spoluprací.
CPU neví, co je „obrázek“ nebo „hra“ jako člověk. Umí velmi rychle provádět jednoduché instrukce: načíst hodnotu, sečíst ji, porovnat ji, přesunout data nebo pokračovat na jiném místě programu.
Je to zjednodušený model, který pomáhá pochopit většinu běžných počítačů. Moderní procesory ho mnoha způsoby urychlují, základní princip ale zůstává dobře rozpoznatelný.
V RAM jsou uložena data i instrukce programu. Stejná paměť tedy může obsahovat například text dokumentu i pokyny editoru, co s textem dělat.
CPU podle adresy získá z paměti další instrukci a potřebná data. Malé rychlé vyrovnávací paměti procesoru často drží to, co bude brzy potřeba.
Procesor rozpozná význam instrukce a vykoná ji. Výsledek může uložit do registru, RAM nebo poslat další části počítače.
Ukazatel se posune na další instrukci nebo skočí jinam podle podmínky. Cyklus načti–dekóduj–proveď běží mnohokrát za sekundu.
Součástky si předávají data, adresy určující místo v paměti a řídicí signály, které říkají, co se má stát. Nejde vždy o jednu společnou fyzickou „silnici“ — moderní zařízení používají několik specializovaných vysokorychlostních spojů.
Vyber zařízení a podívej se, co bývá uvnitř a co je připojeno zvenčí.
Procesor, RAM, úložiště a případná samostatná grafická karta jsou uvnitř skříně. Monitor, klávesnice, myš, kamera a reproduktory bývají externí.
CPU, RAM a základní deska jsou uvnitř téměř vždy. U notebooku je zabudovaná také klávesnice, obrazovka, kamera a baterie. V telefonu může jeden čip spojovat CPU, grafiku i další řadiče.
Externí zařízení se připojují kabelem nebo bezdrátově. Patří sem samostatný monitor, klávesnice, tiskárna, sluchátka, externí disk nebo herní ovladač.
Sleduj cestu zprávy od zařízení přes několik sítí až k serveru a zase zpět.
Internet je celosvětová „síť sítí“. Propojuje domácí, školní, firemní i další sítě, které spolu komunikují podle společných pravidel.
Přenáší webové stránky, zprávy, videa, hovory i data aplikací. Web je jen jedna ze služeb, které internet využívají.
Data se rozdělí na menší pakety. Směrovače je podle adres posílají sítí a cílové zařízení je znovu sestaví.
Když otevřeš web, prohlížeč připraví zprávu pro server, na kterém je stránka uložená.
Porovnej PAN, LAN, MAN a WAN podle prostoru, který propojují – od zařízení kolem jednoho člověka až po sítě mezi městy a kontinenty.
Písmena před AN vyjadřují přibližný územní rozsah sítě. AN znamená Area Network, tedy síť určité oblasti.
Rozdělení pomáhá sítě porovnávat, ale neurčuje přesný počet metrů ani konkrétní technologii.
Osobní PAN může být připojena ke školní LAN, ta k městské MAN a dále přes WAN do internetu.
Prozkoumej sedm vrstev, které pomáhají popsat cestu komunikace od aplikace až k elektrickému, optickému nebo rádiovému signálu.
OSI je výukový referenční model síťové komunikace. Rozděluje složitý přenos do sedmi vrstev, aby se dalo přesněji popsat, co která část sítě dělá.
Pomáhá při výuce, návrhu i hledání chyb. Když nefunguje Wi‑Fi signál, řešíme jinou vrstvu než při chybě webového přihlášení.
Při odesílání data sestupují od 7. vrstvy k 1. a každá přidá své řídicí údaje. U příjemce postupují opačně a vrstvy tyto údaje postupně čtou.
Nejblíže programu, který používá člověk. Nabízí síťové služby webu, e-mailu nebo překladu domén.
HTTP, DNS, SMTP
Funguje služba a odpovídá server?
Poznej praktičtější čtyřvrstvý model používaný k vysvětlení fungování internetu a porovnej ho se sedmi vrstvami OSI.
TCP/IP je rodina internetových protokolů i model, který jejich práci třídí do čtyř vrstev: aplikační, transportní, internetové a síťového přístupu.
Je základem komunikace na internetu i v běžných místních sítích. Popisuje skutečné protokoly, jako jsou IP, TCP, UDP, HTTP nebo DNS.
TCP/IP slučuje některé vrstvy OSI. Aplikační vrstva zastoupí vrstvy 5–7 a síťový přístup vrstvy 1–2. Transportní a internetová vrstva si přibližně odpovídají.
Spojuje funkce tří horních vrstev OSI a poskytuje protokoly, které používají síťové aplikace.
HTTP, HTTPS, DNS, SMTP
Vrstvy 7, 6 a 5
Zjisti, jak funguje IPv4 adresa, síťový prefix, soukromé rozsahy a automatické přidělení adresy pomocí DHCP.
IP adresa označuje síťové rozhraní zařízení. IPv4 má 32 bitů a běžně se zapisuje jako čtyři čísla od 0 do 255 oddělená tečkami.
Pro přehlednost se tato kapitola podrobně věnuje IPv4. IPv6 má 128 bitů, šestnáctkový zápis a mnohem větší adresní prostor.
IP adresa není totožnost člověka ani trvalé výrobní číslo zařízení. DHCP ji může přidělit jen na určitou dobu a router může více zařízení skrýt za jednu veřejnou adresu.
192.168.1.24/24uvnitř místní sítě203.0.113.8směrem do internetu192.168.1.24203.0.113.10IPv4 adresa má 32 bitů. Zápis /24 říká, že prvních 24 bitů označuje síť a zbývajících 8 bitů rozlišuje zařízení uvnitř této sítě.
10.0.0.0/810.0.0.0 – 10.255.255.255172.16.0.0/12172.16.0.0 – 172.31.255.255192.168.0.0/16192.168.0.0 – 192.168.255.255Tyto adresy se na veřejném internetu nesměrují. Stejnou soukromou adresu proto může mít počítač u tebe doma i úplně jiné zařízení v jiné škole.
127.0.0.0/8 označuje vlastní zařízení (loopback). 169.254.0.0/16 může zařízení použít pro místní spojení, když například nezíská adresu od DHCP.192.168.1.24/24síť · 24 bitůzařízení · 8 bitůZápis adresy s prefixem se označuje jako CIDR. Čím vyšší číslo prefixu, tím více bitů je pevně určeno pro síť a tím méně adres zbývá uvnitř konkrétní podsítě.
Spolu s adresou obvykle předá prefix, výchozí bránu a DNS servery. Pronájem má omezenou dobu a zařízení si jej průběžně obnovuje.
Prozkoumej internetový „telefonní seznam“, který převádí zapamatovatelná doménová jména na IP adresy.
DNS je systém doménových jmen. Propojuje názvy jako digimate.cz s údaji potřebnými pro síťovou komunikaci, nejčastěji s IP adresou.
Lidé si lépe pamatují názvy než dlouhé číselné adresy. Adresa serveru se navíc může změnit, zatímco název webu zůstane stejný.
DNS resolver hledá odpověď ve své paměti, nebo se postupně ptá dalších DNS serverů. Výsledek na určitou dobu uloží do mezipaměti.
digimate.cz ?digimate.cz → 203.0.113.10Výsledek se dočasně uloží do mezipaměti.Prohlížeč zná název digimate.cz, ale pro síťové doručení potřebuje zjistit odpovídající IP adresu.
Rozlož webovou adresu na části a zjisti, co prohlížeči říká protokol, doména, cesta, parametry a záložka.
URL je adresa konkrétního zdroje na internetu, například webové stránky nebo obrázku. Zkratka znamená Uniform Resource Locator.
Doména je jen jedna část URL. Celá URL může navíc obsahovat protokol, cestu, parametry dotazu a odkaz na místo uvnitř stránky.
Při kontrole odkazu je nejdůležitější správně přečíst doménu. Záměna písmena nebo nečekaná doména může ukazovat na podvod.
Začátek https říká prohlížeči, že má se serverem komunikovat pomocí zabezpečeného protokolu HTTP.
digimate.cz.cizi-web.example nepatří doméně digimate.cz.Rozděl vlastní zprávu na pakety a sleduj, jak mohou putovat různými trasami, dorazit v jiném pořadí nebo se cestou ztratit.
Velká zpráva se rozdělí na menší části. Síť je může přenášet efektivněji a při chybě nemusí opakovat úplně všechno.
Kromě kousku dat obsahuje řídicí údaje, například adresu odesílatele a příjemce, pořadové číslo nebo kontrolní informace.
Směrovače neboli routery předávají pakety mezi sítěmi. Jednotlivé pakety stejné zprávy nemusí projít totožnou trasou.
Malá jednotka přenášených dat doplněná informacemi potřebnými pro doručení.
Zařízení, které podle cílové adresy vybírá další úsek cesty paketu.
Pomáhá příjemci poznat pořadí částí a odhalit, že některá chybí.
Spolehlivý přenos může chybějící data vyžádat a poslat znovu.
To, co vidíš na obrazovce, nemusí být všechno. Prozkoumej skryté údaje modelových souborů a zjisti, jak po sobě při používání internetu zanecháváme digitální stopu.
Jsou to „data o datech“ – například název, typ, autor, čas vytvoření, použitý přístroj nebo poloha fotografie.
Soubor informací, které vznikají při používání zařízení a služeb. Některé zveřejníme vědomě, jiné zaznamenají systémy automaticky.
Jednotlivý údaj může působit nevinně. Více údajů dohromady však může prozradit totožnost, návyky, pohyb nebo vztahy člověka.
Aktivní stopu vytváříš vědomou činností. Pasivní stopa vzniká automatickým zaznamenáním technických údajů nebo chování.
I pasivně vznikající údaje mají být sbírány přiměřeně a chráněny.
Na modelových příkladech prozkoumej, proč je důležitější délka, nepředvídatelnost a jedinečnost než několik složitých záměn znaků.
Tajný údaj, kterým uživatel prokazuje, že smí k účtu. Nemá se sdílet ani používat na více službách.
Delší spojení několika nesouvisejících slov. V tomto cvičení je spojujeme symbolem místo mezer, například pomlčkou.
iPhone, iPad, Android i webové prohlížeče mohou mít vestavěného správce hesel. Vytvoří a uloží pro každý účet jiné silné heslo, takže si je nemusíš všechna pamatovat.
20 znaků: doporučená délka
—Delší tajemství nabízí více možných kombinací.
Různé znaky pomáhají, ale nenahradí délku.
Běžná slova, jména a řady se zkoušejí mezi prvními.
Stejné heslo nepoužívej pro více účtů.
Mířit alespoň na 14–16 znaků je zpravidla lepší než krátké heslo jen ozdobit vykřičníkem.
Únik z jedné služby pak neotevře e-mail, školní účet ani další služby.
Heslo neposílej zprávou. Skutečná podpora ani učitel ho nemají požadovat.
Dvoufázové ověření chrání účet i v situaci, kdy heslo unikne.
Rozhodni, ke kterým částem zařízení potřebují modelové aplikace přístup. Potom své nastavení porovnej s jejich skutečnou funkcí.
Souhlas, že aplikace smí používat citlivou funkci nebo data zařízení, například kameru, mikrofon, polohu či kontakty.
Aplikace má dostat jen oprávnění potřebná ke své funkci a pouze po dobu, kdy je opravdu používá.
Stejné oprávnění může být u jedné aplikace nutné a u jiné podezřelé. Mapy polohu využijí, kalkulačka ji běžně nepotřebuje.
Simuluj přihlášení ve chvíli, kdy útočník už zná heslo, a porovnej SMS kód, autentizační aplikaci a bezpečnostní klíč nebo passkey.
Ověření kombinuje například něco, co znáš, s něčím, co máš. Dvě hesla nejsou dva různé faktory.
Samotné uniklé heslo útočníkovi nestačí. Musel by získat také druhý faktor nebo obejít celý přihlašovací proces.
Obnovovací kódy ulož bezpečně mimo běžně používané zařízení. Bez nich může být ztráta telefonu problém i pro majitele účtu.
Spusť pokus o přihlášení a potom rozhodni, co udělá majitel účtu.
482 915
Něco, co znáš – například heslo nebo PIN.
Něco, co máš – telefon, ověřovací aplikaci nebo fyzický klíč.
Něco, čím jsi – například otisk prstu. V zařízení obvykle odemyká bezpečně uložený klíč.
Podívej se, jak web odhaduje, zda požadavek posílá člověk, nebo automatizovaný program.
CAPTCHA je automatický test, který má odlišit člověka od programu. Název pochází z anglického „Completely Automated Public Turing test to tell Computers and Humans Apart“.
Pomáhá omezovat hromadné zakládání účtů, rozesílání spamu, automatické hádání hesel nebo vykupování vstupenek roboty.
Robot může některé úlohy vyřešit a člověk může mít s testem potíže. Proto má být CAPTCHA jen jednou částí ochrany a musí myslet na přístupnost.
Ochrana se může objevit při registraci, přihlášení, odeslání formuláře nebo jiné akci, kterou roboti často zneužívají.
Prozkoumej bezdrátovou místní síť, rádiové kanály, rušení a zabezpečené připojení.
Wi‑Fi je způsob bezdrátového propojení zařízení v místní síti. Používá rádiové vlny podle rodiny standardů IEEE 802.11.
Wi‑Fi není internet. Připojí zařízení k přístupovému bodu; ten může síť propojit s internetem, ale místní Wi‑Fi může fungovat i bez něj.
Rychlost a stabilitu ovlivňuje vzdálenost, překážky, rušení, počet zařízení, zvolený kanál i možnosti routeru a klienta.
Notebook nebo telefon vyhledá dostupné sítě, zvolí jejich název SSID a požádá přístupový bod o připojení.
Sleduj, jak se dvě blízká zařízení najdou, bezpečně spárují a přenášejí data rádiem.
Bluetooth je technologie pro bezdrátové spojení zařízení na kratší vzdálenost. Propojuje například telefon se sluchátky, klávesnicí, hodinkami nebo senzorem.
Obě technologie používají rádiové vlny, ale Bluetooth je navržené hlavně pro přímé spojení blízkých zařízení a nízkou spotřebu energie.
Bluetooth Classic se hodí například pro souvislý zvuk. Bluetooth Low Energy neboli BLE šetří energii u hodinek, čidel a malých zařízení.
Jedno zařízení oznámí svou přítomnost a druhé v okolí vyhledává dostupná Bluetooth zařízení.
Zjisti, jak telefon měří dobu letu rádiových signálů a z několika vzdáleností vypočítá svou polohu.
GPS je americký družicový navigační systém. Družice vysílají čas a svou polohu, přijímač v telefonu nebo navigaci z těchto údajů počítá souřadnice.
GPS je jeden konkrétní systém. Společný název pro družicové navigační systémy je GNSS; patří sem také evropské Galileo a další soustavy.
Družice neposílají mapu ani název ulice. Přijímač získá souřadnice a mapová aplikace je spojí se svými mapovými daty.
Družice GPS neustále vysílají rádiový signál s velmi přesným časem odeslání a údaji o tom, kde se na oběžné dráze nacházejí.
Najdi číselný kód znaku v desítkové, šestnáctkové a dvojkové soustavě.
ASCII je sedmibitový standard, který přiřazuje písmenům, číslicím, symbolům a řídicím znakům kódy 0–127.
Vzniklo v 60. letech pro výměnu textu mezi počítači a dálnopisy. Dodnes tvoří společný základ mnoha textových formátů a programovacích jazyků.
Každý znak má jedno číslo, které lze zapsat desítkově, hexadecimálně nebo binárně. Například A odpovídá číslu 65.
| Znak | Desítkově | Hex | Binárně | Význam |
|---|
Převeď text na posloupnost osmibitových bajtů nebo binární data rozlož zpět na znaky.
Počítač ukládá text jako čísla a ta zapisuje pomocí nul a jedniček. Každá skupina osmi bitů tvoří jeden bajt.
Číselné kódování textu umožňuje ukládání znaků do souborů a jejich přenos mezi počítači, telefony, weby i dalšími zařízeními.
Nástroj používá UTF-8. Znaky ASCII zabírají jeden bajt, česká písmena obvykle dva bajty a některé symboly či emoji ještě více.
Každý bajt ve výsledku bude mít osm bitů.
Vyber vstupní a cílovou soustavu: 2, 8, 10, 12, 16 nebo 60.
Číselná soustava je způsob zápisu čísel pomocí dané sady číslic a základu, například 10 v desítkové nebo 2 ve dvojkové soustavě.
Desítkovou používáme běžně, dvojkovou počítače a osmičková či šestnáctková zkracují binární zápis. Šedesátková se zachovala v čase a úhlech.
Hodnota číslice závisí na její pozici a mocnině základu. Například dvojkové 1010 znamená 8 + 2, tedy desítkových 10.
Spočítej jedničky v binárních datech a zjisti, jaký paritní bit je potřeba přidat pro kontrolu přenosu.
Paritní bit je doplňkový bit, který hlídá, zda je celkový počet jedniček v přenášené skupině sudý, nebo lichý.
Jednoduchá kontrola parity se používala v sériové komunikaci, pamětech a přenosu dat k odhalení některých chyb způsobených změnou bitu.
Vysílač přidá paritní bit a přijímač jedničky znovu spočítá. Parita odhalí lichý počet změněných bitů, ale chybu neumí opravit.
Zadej data
Zadej data
Převáděj bity, bajty i běžné desetinné a binární jednotky velikosti dat.
Velikost dat říká, kolik prostoru informace zabírá. Základní jednotkou je bit; osm bitů tvoří jeden bajt.
Jednotky velikosti potkáváme u souborů, disků, pamětí i přenosových rychlostí. Pomáhají porovnat kapacitu a dobu přenosu.
Zvol si výpočet s násobkem 1000, nebo přesný počítačový výpočet s násobkem 1024. Mezi bitem a bajtem vždy platí 1 B = 8 b.
Počítač potřebuje vědět, zda je uložená hodnota text, číslo, datum nebo třeba odpověď ano–ne. Vyzkoušej si jejich rozpoznávání jako datový detektiv.
Datový typ určuje, jak má počítač hodnotu chápat, ukládat a jaké operace s ní může provádět.
Čísla lze sčítat, data řadit podle času a logická hodnota může být pravda, nebo nepravda. Text „10“ se ale nemusí chovat jako číslo 10.
Stejný zápis může mít různý typ. Telefonní číslo nebo PSČ ukládáme jako text, protože je nesčítáme a mohou začínat nulou.
„8.A“Písmena, slova a kódy. V programování se často používá název string, v databázích také text.
27Číslo bez desetinné části. Anglicky integer, zkráceně nejčastěji int.
3,14Číslo s desetinnou částí. Setkáš se s názvy float, real nebo decimal.
true / falsePouze pravda, nebo nepravda. Celý název je boolean, zkráceně bool.
2026-09-01Kalendářní den. Typ date dovoluje data správně řadit a počítat mezi nimi rozdíl.
08:15Čas během dne. V databázích se běžně označuje jako time.
NULLHodnota není známá nebo zadaná. Null není nula, prázdný text ani slovo „nic“.
„Eliška“
Po odpovědi se zobrazí vysvětlení.
Pracuj s jednoduchou tabulkou žáků: přidávej záznamy, vyhledávej, filtruj a řaď. Potom ji porovnej se skutečnou relační databází.
Sloupec popisuje jednu vlastnost, například jméno nebo třídu. Řádek je jeden záznam, například jeden žák.
Každý záznam dostane vlastní identifikátor. Dvě osoby mohou mít stejné jméno, jejich ID se však liší.
Skutečná databáze umí propojit více tabulek, hlídat pravidla, bezpečně ukládat změny a obsloužit více uživatelů.
Změny existují pouze v této otevřené stránce. Po obnovení se vrátí ukázková data.
| ID | Jméno | Třída | Oblíbený předmět | Aktivní | Akce |
|---|
Filtru neodpovídá žádný záznam.
| Vlastnost | Tabulka v této ukázce | Skutečná relační databáze |
|---|---|---|
| Uložení | Jen dočasně v paměti stránky | Trvale na serveru nebo disku |
| Struktura | Jedna samostatná tabulka | Více propojených tabulek |
| Pravidla | Kontroluje jen jednoduchý formulář | Hlídá typy, povinné hodnoty, klíče a vztahy |
| Práce uživatelů | Jeden člověk v jednom prohlížeči | Současná práce mnoha uživatelů a oprávnění |
| Vyhledávání | Jednoduchý filtr a řazení | Dotazy nad velkým množstvím dat, například pomocí SQL |
| Bezpečnost | Bez přihlášení, záloh a historie změn | Přístupová práva, zálohy a obnova dat |
Prozkoumej model míst, lidí nebo zařízení propojených vztahy. Změň způsob hodnocení hran a hledej nejkratší cestu sítí.
Graf je model složený z uzlů a hran. Uzel představuje objekt a hrana vztah nebo spojení mezi dvěma objekty.
Grafy modelují silnice, počítačové sítě, přátelství, odkazy mezi weby, dopravní spoje i postupy při řešení úloh.
Hrana může nést číslo: délku, čas, cenu nebo kapacitu. Nejkratší cesta pak nemusí mít nejméně hran, ale nejmenší celkovou hodnotu.
Jeden objekt v síti, například město, člověk, křižovatka nebo zastávka.
Dva uzly jsou sousední, pokud je přímo spojuje jedna hrana.
Posloupnost hran, po kterých se lze dostat z jednoho uzlu do druhého.
Spojení dvou uzlů. Může znamenat silnici, kabel, přátelství nebo jiný vztah.
Hrana s číslem, které vyjadřuje třeba čas, vzdálenost, cenu nebo kapacitu.
Spojení se šipkou, které lze použít jen jedním směrem – například jednosměrná ulice.
Prozkoumej tři různé hierarchie. Rodokmen čti shora dolů, u dalších příkladů rozbaluj větve a sleduj vztahy mezi uzly.
Strom je zvláštní graf uspořádaný do úrovní. Začíná jedním kořenem a z každého uzlu mohou vyrůstat další větve.
Stromy popisují složky v počítači, nabídky webu, rodokmen, organizační strukturu nebo rozhodování programu.
V datovém stromu má každý uzel kromě kořene jednoho rodiče. Rodokmen je příbuzný hierarchický diagram, ale člověka spojuje se dvěma rodiči.
Nejvyšší uzel stromu. Nemá rodiče a začínají v něm všechny cesty.
Rodič leží o úroveň výše; potomek z něj přímo vyrůstá.
Uzly se stejným rodičem, například dvě složky uvnitř jedné složky.
Koncový uzel bez potomků. V ukázce je to soubor.
Počet hran od kořene. Kořen má hloubku 0, jeho děti hloubku 1.
Posloupnost uzlů od kořene k vybranému místu ve stromu.
Zadej číselná data a porovnej průměr, medián, modus, minimum a maximum. Zjisti, která hodnota nejlépe vystihuje celý soubor.
Jedno číslo může rychle popsat typickou hodnotu nebo hranice souboru. Žádná charakteristika však neříká úplně všechno.
Průměr, medián a modus odpovídají na podobnou otázku různými způsoby. Každý se hodí pro jiná data.
Výsledek dává smysl jen tehdy, když data přiměřeně zastupují celou zkoumanou skupinu a nejsou účelově vybraná.
Hodnoty odděluj mezerou, novým řádkem nebo středníkem. Desetinnou část můžeš psát čárkou.
2 · 4 · 4 · 5 · 7Sečte všechny hodnoty a vydělí je jejich počtem. Hodí se pro vyvážená číselná data bez výrazných odlehlých hodnot.
Prostřední hodnota seřazeného souboru. Dobře popisuje například mzdy nebo ceny, které mohou obsahovat extrémy.
Nejčastější hodnota. Lze ho použít i pro kategorie, například nejčastější velikost trička nebo způsob dopravy.
Ukazují hranice souboru. Pomohou najít rozsah, ale o typické hodnotě samy mnoho neřeknou.
Vyber způsob, který lépe zastoupí všechny žáky školy.
Reprezentativní vzorek by měl přiměřeně zastupovat celou zkoumanou skupinu.
Stejná data lze zobrazit různými způsoby. Vyber typ grafu a zjisti, jakou otázku umí dobře zodpovědět.
Graf převádí tabulku hodnot do obrazu. Pomáhá rychleji najít rozdíly, vývoj, podíly, rozložení nebo vztah mezi veličinami.
Nejdřív si polož otázku, co chceš ukázat. Porovnání kategorií, změna v čase a části celku potřebují jiné typy grafů.
Hezký graf nemusí být srozumitelný. Musí mít název, popsané osy, jednotky a přiměřené množství barev i hodnot.
Dva grafy mohou zobrazovat úplně stejná data a přesto vyvolat jiný dojem. V šesti příkladech odhalíš triky s osou, výsečemi, obdobím, popisky i velikostí symbolů.
Graf, jehož měřítko, výřez nebo vzhled zdůrazňuje jen část skutečnosti. Čísla mohou být správná, ale výsledný dojem zavádějící.
Někdy jde o nepozornost, jindy o snahu přesvědčit čtenáře. S klamavými grafy se lze setkat v reklamě, médiích i na sociálních sítích.
Kontroluj začátek a rozestupy os, jednotky, zdroj dat, celé sledované období a to, zda velikost obrázku odpovídá hodnotám.
Posuň jezdec směrem doprava. Hodnoty zůstanou stejné, ale rozdíly budou působit mnohem větší.
Hodnota výseče se nemění. Zvětšuje se pouze její nakreslená plocha, a tím i dojem, že má větší podíl.
Zkrácením období lze skrýt předchozí pokles a ukázat pouze část, ve které hodnoty výrazně rostou.
V zavádějícím grafu jsou dva platné údaje připojené k nesprávným výsečím. Zapni „Zobrazit data“ a porovnej jejich úhly. Podobnou chybu v televizním grafu popsaly Seznam Zprávy.
Poctivý graf nechává mezi roky vzdálenost podle skutečně uplynulého času. Zavádějící graf vykreslí každý záznam ve stejném rozestupu.
Jestliže zdvojnásobíme výšku i šířku obrázku, jeho plocha se zvětší čtyřikrát. Hodnota je přitom pouze dvojnásobná.
Skutečný rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší hodnotou je pouze 4 body, tedy asi 5,1 %.
Osa nezačne nulou a malý rozdíl proto vypadá jako obrovský skok.
Jedna část koláče je bez důvodu vysunutá nebo nakreslená větší.
Autor ukáže jen měsíce nebo roky, které podporují jeho tvrzení.
Čísla mohou být správná, ale přiřazená k výsečím jiné velikosti.
Stejná vzdálenost na ose představuje pokaždé jiný počet jednotek.
Dvojnásobně vysoký i široký obrázek má čtyřnásobnou plochu.
Namíchej barvu pomocí červeného, zeleného a modrého kanálu a získej její zápis pro web i grafické programy.
RGB, HEX a HSL jsou tři způsoby zápisu digitální barvy. Popisují stejnou barvu, ale používají jiné hodnoty.
RGB používají obrazovky, HEX hlavně webové stránky a HSL je praktické při úpravě odstínu, sytosti a světlosti.
RGB míchá světlo tří kanálů od 0 do 255. HEX zapisuje stejné hodnoty šestnáctkově a HSL popisuje barvu podobněji lidskému vnímání.
Ověř, zda je text na zvoleném pozadí dobře čitelný a splňuje doporučené poměry kontrastu.
Kontrast vyjadřuje rozdíl světlosti mezi textem a pozadím. Poměr může být od 1 : 1 pro stejné barvy do 21 : 1 pro černou a bílou.
Dostatečný kontrast zlepšuje čitelnost webů, prezentací i aplikací, zejména lidem se slabším zrakem nebo při zhoršených světelných podmínkách.
Nástroj vypočítá relativní světlost obou barev a jejich poměr. Pro běžný text porovnává výsledek s hranicí 4,5 : 1.
Takto bude vypadat běžný odstavec textu na zvoleném pozadí.
Malý doplňující text může být nejnáročnější na čtení.Porovnej aditivní míchání světla na obrazovce se subtraktivním mícháním tiskových barev.
RGB a CMYK jsou barevné modely. RGB skládá barvu z červeného, zeleného a modrého světla; CMYK z azurového, purpurového, žlutého a černého inkoustu.
RGB patří k displejům, kamerám a digitální grafice. CMYK se používá při barevném tisku, kde inkousty část dopadajícího světla pohlcují.
V RGB více světla vede k bílé. V CMYK více barvy vede k tmavšímu výsledku. Převod na obrazovce je pouze přibližnou simulací skutečného tisku.
Červené, zelené a modré světlo se sčítá. Dvojice vytvoří žlutou, azurovou a purpurovou; všechna tři světla v plné síle vytvoří bílou.
Azurová, purpurová a žlutá barva část světla pohlcují. Překryvy tmavnou. Černá složka K se v tisku přidává pro čistou černou, kontrast a úsporu barevných inkoustů.
0 + 0 + 0 je černá, maximální hodnoty všech tří světel vytvoří bílou.
Náhled na RGB obrazovce je orientační; skutečný tisk ovlivňuje papír, inkoust i barevný profil.
Podívej se zblízka na pixely, ze kterých vznikají fotografie, screenshoty i malované digitální obrázky.
Rastrový obrázek je pravidelná síť drobných bodů – pixelů. Každý pixel má uloženou barvu a případně průhlednost; při běžné velikosti je oko spojí do souvislého obrazu.
Je ideální pro fotografie, skeny, screenshoty, textury a digitální malbu. Čím více pixelů obraz má, tím více detailů může zachytit, ale obvykle potřebuje více dat.
Rastrově pracují například Adobe Photoshop, GIMP, Krita, Affinity Photo, Procreate, Malování nebo fotografické editory v telefonu.
Při běžné velikosti pixely splývají do hladkého obrazu. Posuvníkem se přibližuješ ke skutečným obrazovým bodům; nové detaily nevzniknou a postupně se ukáže čtvercová mřížka.
Výborně zachytí fotografie, jemné barevné přechody, textury a složité detaily skutečného světa.
Při velkém zvětšení se projeví pixely; vyšší rozlišení a barevná hloubka obvykle znamenají více dat.
Pixel je nejmenší samostatně adresovatelný obrazový bod rastrového obrázku. Sousední pixely mohou mít rozdílné vlastnosti a dohromady skládají celý obraz.
Souřadnice řádku a sloupce určují, kde pixel v mřížce leží.
Hodnoty kanálů, například R, G a B, určují jeho výsledný odstín.
Alfa kanál může určit, nakolik je pixel viditelný a co prosvítá pod ním.
Počet bitů určuje, kolik různých barevných stavů může pixel uložit.
Ohni Bézierovu křivku pomocí řídicích bodů a zjisti, proč lze logo nebo ikonu zvětšovat bez rozpadnutí na pixely.
Vektorový obraz neukládá barvu každého pixelu. Popisuje objekty pomocí souřadnic, čar, křivek, výplní a obrysů, které zařízení při zobrazení znovu vypočítá.
Hodí se pro loga, ikony, písmo, mapy, schémata, grafy a ilustrace s jasnými tvary. Pro neupravenou fotografii bývá praktičtější rastr.
Vektory vytvářejí například Adobe Illustrator, Inkscape, Affinity Designer, CorelDRAW nebo Figma. Na webu je běžným formátem SVG.
Začátek a konec leží přímo na kubické křivce. Dva řídicí body ji k sobě přitahují a určují směr i míru prohnutí. Program z těchto souřadnic matematicky vypočítá všechny mezilehlé body.
P(t) = kombinace 4 bodů pro t od 0 do 1Parametr t postupně projde křivku od začátku ke konci. Přesný výpočet za nás provádí grafický program.
Tvary zůstávají ostré v libovolné velikosti a jednotlivé objekty lze snadno upravovat, přebarvovat a přesouvat.
Fotorealistický obraz by vyžadoval obrovské množství objektů a vektor není vhodný pro každý druh obrazu.
Porovnej tři běžné obrazové formáty a vyber ten, který se nejlépe hodí pro konkrétní obsah.
JPG a PNG ukládají obraz jako síť pixelů. SVG popisuje tvary, čáry a text matematicky, proto patří mezi vektorové formáty.
JPG se hodí pro fotografie, PNG pro ostrou grafiku a průhlednost, SVG pro loga, ikony a ilustrace, které se mají libovolně zvětšovat.
JPG zmenšuje soubor ztrátovou kompresí, PNG používá bezeztrátovou kompresi a SVG ukládá příkazy, podle kterých prohlížeč obraz znovu vykreslí.
Část jemných rozdílů zahodí, aby byl soubor menší.
Sniž kvalitu a sleduj rozmazané hrany, barevné mapy a čtverečkové artefakty. Opakované ukládání do JPG může ztráty dále zvyšovat.
Průhledná místa obrazu nechají ukázat podklad; barevná část zůstává plně neprůhledná.
Měň pouze podklad. Okolí i otvor uprostřed jsou průhledné, zatímco samotný barevný znak nemění průhlednost. JPG průhledné pozadí uložit neumí.
Ukládá tvary a křivky, ne hotovou síť pixelů.
Přiblížení míří na levý okraj písmene D uprostřed. Prohlížeč při každém kroku hranu znovu vypočítá z vektorového popisu, takže zůstává ostrá.
Neexistuje jeden nejlepší formát. Rozhoduje druh obrazu a to, co od souboru potřebuješ.
Malý soubor a mnoho barevných přechodů. Nehodí se pro průhlednost ani opakované úpravy.
Ostré pixely, bezeztrátové uložení a alfa kanál. Fotografie však bývá zbytečně velká.
Libovolné zvětšení a snadná změna barev či tvarů. Pro běžnou fotografii se nehodí.
| Vlastnost | JPG | PNG | SVG |
|---|---|---|---|
| Typ obrazu | Rastrový | Rastrový | Vektorový |
| Komprese | Ztrátová | Bezeztrátová | Textový popis tvarů |
| Průhlednost | Ne | Ano | Ano |
| Zvětšování | Ztrácí ostrost | Ztrácí ostrost | Stále ostré |
| Nejlepší použití | Fotografie | Screenshoty, grafika | Loga, ikony, schémata |
| Nehodí se pro | Text a průhlednost | Velké fotografie | Fotografie |
Prozkoumej, kolik barev lze uložit s různým počtem bitů a jak hloubka ovlivňuje velikost obrázku.
Barevná hloubka udává počet bitů použitých k uložení barvy jednoho pixelu. Více bitů znamená více možných odstínů.
Je důležitá u fotografií, monitorů, her i grafických souborů. Ovlivňuje plynulost barev, paměť i velikost nekomprimovaných dat.
S každým dalším bitem se počet stavů zdvojnásobí. Jeden bit nabízí 2 stavy, osm bitů 256 a 24 bitů přibližně 16,7 milionu barev.
Každý kanál RGB má 8 bitů, tedy 256 úrovní. Přechody jsou plynulé a alfa kanál není součástí tohoto 24bitového pixelu.
Poznej obrazce, které pomáhají kontrolovat barvy, jas, kontrast, geometrii a ostrost obrazu.
Testovací obrazec je přesně uspořádaný obrázek s pruhy, stupnicemi nebo geometrickými tvary určený ke kontrole zobrazení.
Televize je vysílaly při nastavování vysílačů a přijímačů. Dnes se podobné obrazce používají při kalibraci monitorů, projektorů a kamer.
Známý vzor snadno odhalí posunuté barvy, ztracené detaily ve světlech a stínech, nesprávný poměr stran nebo rozmazané čáry.
Kontrolují podání základních a doplňkových barev, jejich pořadí a přibližnou sytost.
Ukazuje, zda jsou rozlišitelné tmavé i světlé odstíny a zda obraz nemá barevný nádech.
Pomáhá odhalit deformace, špatný poměr stran, ořezání okrajů a neostré linie.